„Budu Ti říkat Káčo“

“Budu Ti říkat Káčo”,

usmívám se a říkám: “já jsem Tvoje máma”,

„ale já jsem si Tě vybrala jako Káču, maminka budeš až se narodím.“

(9 týden těhotenství)

budeme3_43Už v prvním trimestru jsme s miminkem vedly někdy delší někdy kratší rozhovory. Ptávala jsem se jak se má a jestli je něco, co pro něj mohu udělat…

Občas mi přišla odpověď: “teď si nemůžu povídat, teď tady mám moc práce” a byly jsme pár dní potichu. Často jsem cítila miminko jak se blaženě usmívá anebo kroutí hlavou nad tím, co my tady “venku” řešíme za “zbytečnosti”.

“My jsme se s Charliem domlumluvili, že se potkáme a moc se na sebe těšíme”, povídá mi jednou, když hladím našeho kocourka Charlieho – měli jsme ho doma teprve pár týdnů.

Tehdy, to bylo mezi vánočními svátky 2014 mě přepadla velikánská touha pořídit si kočičku – bylo to tak silné, že jsem nemohla myslet na nic jiného, jen jsem seděla u PC a hledala… nikdy jsem já ani muž doma kočku neměli a vůbec nevím, co mě to popadlo. Teď zpětně, to už vím 🙂

Kocourka jsme si přivezli 3.1. a já kolem 15.1. otěhotněla – náhoda? Jak se říká v jednom filmu – náhody neexistují, jen nevyhnutelnosti.

image1Jednou v noci – často jsme si s miminkem povídaly v noci, když byl klid a já třeba nemohla spát – mi povídá, že už je to zkušená duše, doslova mi říká: “jsem taková opráskaná životem, zkusila jsem všechno, byla jsem rebel, hazardovala se životem (alkohol, drogy, bohémský rychlý život), hodně jsem toho zažila. Teď jdu na svět, s velkou pokorou a chci si ho užít v lásce, pokoře, jemnosti, barevnosti, chci být pro lidi inspirací.”

 

Napsala jsem si do deníku…

„Už od začátku těhotenství si myslíme doma na holčičku, oba to doma tak cítíme – okolo 15. týdne těhotenství začínáme doma mluvit o jménech, holčičích 🙂 Karla, Dorotka, Alžběta, Karolínka – to se nám líbí hodně – ptám se i “do bříška” a odpověď je jasná až mi přijde, že si výská radostí. No, nedalo mi to a dělám test 🙂 Ptám se: “jsi David?, “ne, já jsem holčička” :-)“

/v deníku mám napsáno: tak uvidíme – zrovna dávají MS v hokeji, tak se inspirujeme mužskými jmény a nic – žádná rezonance :-)/

IMG_6444Postupem času se ke komunikaci přidávaly i doteky přes bříško, začaly jsme miminku říkat Karolínko a 20. října se nám narodila v porodnici. Veděla to přesně, kde se narodí, jen já tomu nechtěla věřit – od té doby vím, že ona ví a moje přesvědčení anebo i má manipulace (vědomá nevědomost) nemá smysl – jen to bude na sílu a zase se vrátíme k tomu, co Karolínka věděla už předem.

Po porodu je komunikace jiná, máme ji “narušenou” tím, že se vidíme. Takže nejlíp nám funguje v noci, když Karolínka spí anebo ráno hned po probuzení.

V prvních týdnech párkrát silně brečela, nevěděli jsme co s ní – zkoušeli jsme všechno – kojit, nosit, mazlit tělo na tělo, koupat, míč, apod. – pak jsem si přečetla, že to můžou být koliky… ptám se jí: “Karolínko, co můžu pro Tebe příště udělat, aby ti bylo líp?” “Jen, prosím se mnou buď, buď u mně a chovej mě, JÁ ROSTU a to hrozně moc bolí, celá se natahuju”… 

Tak takhle my si povídáme 🙂

A co říkala miminka Vám?

Na předporodních sezeních s nastávajícími rodiči ukazuji různé možnosti komunikace s miminky v bříšku.

 

– Katka

Katka Tůmová

Jsem maminkou krásné dcery, manželkou, fotografkoupoporodní dulou, autorkou blogu www.katkatumova.cz. Podporuji ženy v jejich přirozené mateřské intuici a po porodu v nerušeném souznění a plném kontaktu se svým děťátkem. Jsem pro přirozené porody, protože věřím, že způsob, jakým přicházíme na svět, má vliv nejen na kvalitu našeho života, ale i celou společnost - svět.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.

    • Zvažujete šátek nebo nosítko?

      Podívejte se na krátké video o šátcích a udělejte si představu :-)

    • Přidejte se na Facebooku

    • Štítky